Jak už jsem psala v minulém článku, dorazily mi nové barvy a já se hned pustila do oprav kotníku, na kterém mi kamarád během jedné party vytvořil dost otřesnou patlaninu ( i když naštěstí jen obrysy).
Tahle kérka je zatím rozdělaná, protože k půlce se sama se strojkem pořádně ani nedostanu - respektive vidím na ní jen, když mám nataženou nohu nebo přes zrcátko. Takže si můžete představit, jak jsem s tím bojovala. S vybarvováním mi pomáhal můj šikovný přítel ♥ (zatímco já držela v jedné ruce sklenku vína, v druhé cigaretu a pouštěla nám na TV klipy Blessthefall a BMTH = Ano, přesně tomu říkám ideální stav). Každopádně ještě jedno vybarvování to chce, a pak už jen dostínovat kolem. Fotku dodám až to bude celé hotové, i s fotkou ze začátku pro porovnání.
V neděli za mnou přijela z Prahy kamarádka, se kterou jsem vlastně strojky oficiálně pokřtila, protože když nepočítám sebe, tak je prvním člověkem, který bude celý život muset chodit s tetováním made by me! Jeli jsme ale tak hustě, až se mi z toho zbláznil zdroj a odmítl dál fungovat. Naštěstí mě opět spasil přítel, který mi dovezl svůj a já tak mohla dílo zdárně dokončit.
Dnes ráno jsem se ještě mírně omámena alkoholem (důsledek včerejší, celkem povedené akce) pustila do prstů na pravé ruce.
Omluvte mé nehty, nebyl čas je dát do cajku.
Je to hrdinka! Ale takhle těžkej motiv si vymýšlet hned na začátek nemusela :D
Osobní pan tatér :)
